Eva Zoubková - Konec masek
Vždycky jsem si tak nějak podvědomě myslela, že nějaký Bůh existuje. Nikdy mě ale nenapadlo, že bych se o to měla nějak blíže zajímat, nebo Boha dokonce hledat. Bylo mi sedmnáct let. Měla jsem za sebou bolestivý rozchod se svým klukem, ale brala jsem jako samozřejmost a jistotu, že se k sobě do třech měsíců vrátíme. Chodili jsme spolu patnáct měsíců (což byl pro mě tehdy rekord), takže jsem si na něj zvykla. Na něj a na sex. Kvůli tomu vztahu jsem opustila do té doby nejlepší kamarádku, koníčky a přetrhl se i můj vztah s mámou. Takže jsem najednou zůstala jenom já sama. Sama se svojí bolestí a prázdnotou. V té době začala mamka chodit domů z práce s nějakými zvláštními názory na duchovní svět. Ne, že by tomu věřila, jenom mi říkala, co že se to dozvěděla od jednoho svého spolupracovníka. Zajímalo mě to. Maminka nám dělala prostředníka a čím déle to trvalo, tím jsem měla více otázek. Raději nám tedy zprostředkovala osobní setkání. Dostávala jsem odpovědi a věřila jsem každému slovu - ovšem problém byl v tom, že to bylo učení New Age. Sice tam figurovala postava Ježíše a Boha, ale jenom jako energie a "láska" v uvozovkách. Trvalo nám asi tři měsíce, než jsme díky jedné skupince lidí, kteří věřili v Bibli, pochopili, že učení New Age nemá s Biblí a s životem v Bohu nic společného, že Bůh je milující osoba, že Ježíš je Boží Syn a že je nebezpečné snažit se ovládat nějakou duchovní energii ve svůj prospěch. Začala jsem číst Bibli a modlit se k Ježíši. Jednoho dne Bůh udělal zázrak a promluvil ke mně tak Otcovským způsobem, že touha získat zpět svého bývalého přítele v okamžiku zmizela. Náhle jsem pocítila přítomnost milujícího Otce, živého Boha. Do mého srdce přišel pokoj a pocit, jako by mi spadl závoj z očí. I ta bolest z rozchodu byla pryč. Najednou jsem věděla, že Bůh je živý, milující a můj pomocník. Nezačal lehký život - začal život plný zapírání, uvědomování a přiznávání si chyb a jejich napravování, výsměch od kamarádů, ale i život plný pokoje, radosti z Boží přítomnosti i nových přátel. Jeden z největších bojů byl se závislostí na sexu. Hledala jsem lásku u lidí a chtěla jsem, aby mě někdo miloval. Zatím přicházel jenom stud, zranění, hořkost a prázdnota. Přesto jsem po čase neměla sílu se toho sama vzdát; vyspala jsem se s kýmkoli. Prostě jsem neuměla říct: ne. Modlila jsem se, aby mě Bůh dal sílu odolávat, ale stále jsem v tom prohrávala a zklamávala. Už mě nebavilo každý měsíc čekat, jestli jsem náhodou neotěhotněla. Nakonec jsem se rozhodla, že se celý den budu modlit a číst Bibli, a nepřestanu, dokud mě Bůh z toho nevysvobodí. Volala jsem k Bohu. Když jsem pak v noci četla Bibli - Nový zákon. Kdo zná Bibli, ví, že Starý zákon je delší, tím pádem, když jsem měla otevřenou Bibli na Novém zákoně, na levé půlce knihy bylo o hodně více listů, než na pravé straně. Když jsem si šla odskočit a vrátila jsem se do svého pokoje, hned u dveří jsem si všimla, že je Bible otevřená na jiné stránce, protože na levé polovině bylo teď méně listů, než na pravé straně. Věděla jsem jistě, že nikdo během té chvilky nevešel do té místnosti a po cestě ke stolu jsem se podívala, jestli není otevřené okno, jestli listy nemohl otočit vítr. Okno bylo zavřené. Na první stránce na prvním řádku byla věta: "desátého dne tohoto měsíce". Ten den bylo desátého a bylo půl dvanácté v noci. Ten den jsem byla z chtíče vysvobozená. Navíc mi Bůh dal svobodu říci vždy NE špatným věcem. Bůh je věrný a nikdy nás neopouští, když potřebujeme pomoc. Od té doby jsem samozřejmě prošla ještě spoustou jiných bojů a vítězství, bolestí a uzdravení, pádů a ujištění, že je jeden veliký Bůh, který mě tak miluje, že dal za mě to nejcennější, co měl – svého jediného syna Ježíše! Už se nemusím přetvařovat. Mohla jsem zahodit všechny ty masky, které jsem měla - do školy, domů, mezi kluky, mezi holky. Můžu být svá, i když ne dokonalá, a vím, že takovou mě Ježíš přijímá. Modlím se tedy, aby jsi i Ty ve svém životě poznal(a) osobně Ježíše jako svého Přítele, Pomocníka a Pána.
Vždycky jsem si tak nějak podvědomě myslela, že nějaký Bůh existuje. Nikdy mě ale nenapadlo, že bych se o to měla nějak blíže zajímat, nebo Boha dokonce hledat. Bylo mi sedmnáct let. Měla jsem za sebou bolestivý rozchod se svým klukem, ale brala jsem jako samozřejmost a jistotu, že se k sobě do třech měsíců vrátíme. Chodili jsme spolu patnáct měsíců (což byl pro mě tehdy rekord), takže jsem si na něj zvykla. Na něj a na sex. Kvůli tomu vztahu jsem opustila do té doby nejlepší kamarádku, koníčky a přetrhl se i můj vztah s mámou. Takže jsem najednou zůstala jenom já sama. Sama se svojí bolestí a prázdnotou. V té době začala mamka chodit domů z práce s nějakými zvláštními názory na duchovní svět. Ne, že by tomu věřila, jenom mi říkala, co že se to dozvěděla od jednoho svého spolupracovníka. Zajímalo mě to. Maminka nám dělala prostředníka a čím déle to trvalo, tím jsem měla více otázek. Raději nám tedy zprostředkovala osobní setkání. Dostávala jsem odpovědi a věřila jsem každému slovu - ovšem problém byl v tom, že to bylo učení New Age. Sice tam figurovala postava Ježíše a Boha, ale jenom jako energie a "láska" v uvozovkách. Trvalo nám asi tři měsíce, než jsme díky jedné skupince lidí, kteří věřili v Bibli, pochopili, že učení New Age nemá s Biblí a s životem v Bohu nic společného, že Bůh je milující osoba, že Ježíš je Boží Syn a že je nebezpečné snažit se ovládat nějakou duchovní energii ve svůj prospěch. Začala jsem číst Bibli a modlit se k Ježíši. Jednoho dne Bůh udělal zázrak a promluvil ke mně tak Otcovským způsobem, že touha získat zpět svého bývalého přítele v okamžiku zmizela. Náhle jsem pocítila přítomnost milujícího Otce, živého Boha. Do mého srdce přišel pokoj a pocit, jako by mi spadl závoj z očí. I ta bolest z rozchodu byla pryč. Najednou jsem věděla, že Bůh je živý, milující a můj pomocník. Nezačal lehký život - začal život plný zapírání, uvědomování a přiznávání si chyb a jejich napravování, výsměch od kamarádů, ale i život plný pokoje, radosti z Boží přítomnosti i nových přátel. Jeden z největších bojů byl se závislostí na sexu. Hledala jsem lásku u lidí a chtěla jsem, aby mě někdo miloval. Zatím přicházel jenom stud, zranění, hořkost a prázdnota. Přesto jsem po čase neměla sílu se toho sama vzdát; vyspala jsem se s kýmkoli. Prostě jsem neuměla říct: ne. Modlila jsem se, aby mě Bůh dal sílu odolávat, ale stále jsem v tom prohrávala a zklamávala. Už mě nebavilo každý měsíc čekat, jestli jsem náhodou neotěhotněla. Nakonec jsem se rozhodla, že se celý den budu modlit a číst Bibli, a nepřestanu, dokud mě Bůh z toho nevysvobodí. Volala jsem k Bohu. Když jsem pak v noci četla Bibli - Nový zákon. Kdo zná Bibli, ví, že Starý zákon je delší, tím pádem, když jsem měla otevřenou Bibli na Novém zákoně, na levé půlce knihy bylo o hodně více listů, než na pravé straně. Když jsem si šla odskočit a vrátila jsem se do svého pokoje, hned u dveří jsem si všimla, že je Bible otevřená na jiné stránce, protože na levé polovině bylo teď méně listů, než na pravé straně. Věděla jsem jistě, že nikdo během té chvilky nevešel do té místnosti a po cestě ke stolu jsem se podívala, jestli není otevřené okno, jestli listy nemohl otočit vítr. Okno bylo zavřené. Na první stránce na prvním řádku byla věta: "desátého dne tohoto měsíce". Ten den bylo desátého a bylo půl dvanácté v noci. Ten den jsem byla z chtíče vysvobozená. Navíc mi Bůh dal svobodu říci vždy NE špatným věcem. Bůh je věrný a nikdy nás neopouští, když potřebujeme pomoc. Od té doby jsem samozřejmě prošla ještě spoustou jiných bojů a vítězství, bolestí a uzdravení, pádů a ujištění, že je jeden veliký Bůh, který mě tak miluje, že dal za mě to nejcennější, co měl – svého jediného syna Ježíše! Už se nemusím přetvařovat. Mohla jsem zahodit všechny ty masky, které jsem měla - do školy, domů, mezi kluky, mezi holky. Můžu být svá, i když ne dokonalá, a vím, že takovou mě Ježíš přijímá. Modlím se tedy, aby jsi i Ty ve svém životě poznal(a) osobně Ježíše jako svého Přítele, Pomocníka a Pána.