Neděle 6.5.2012

A když se modlíš, nebuď jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali lidem. Amen, říkám vám, že už mají svou odplatu.Ale ty, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, a když zavřeš dveře, modli se ke svému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.

Matouš 6:5-6 (NBK)

Když se modlíme, postíme a dáváme se správným postojem v srdci a duši, což já nazývám takovými třemi pilíři křesťanství, přijímáme velkolepé požehnání od našeho nebeského Otce. Proto ve výše zmíněných verších dává Pán Ježíš takový důraz na to, abychom to dělali správně. Dilma  „moderního křesťanství“ je, že většina lidí neví nebo nemají soukromí, intimní, osobní vydání se Pánu Ježíši. Nemají žádný osobní modlitebně-postní oltář. Takže obecentství s Bohem zažívají pouze když jsou církvi nebo pokud ji navštíví. Takovéto povrchní vydání se Bohu nemůže být schopmé obstát tlakům současného světa. Musíme urychleně obnovit a znovu vybudovat naše osobní oltáře. A Otec, který je vskyrtu a vidí vskrytu, vám odplatí zjevně.

pastor Festus

Neděle 29.4.2012

Jestliže se pak někomu z vás nedostává moudrosti, ať ji žádá od Boha, který štědře dává všem a nic nevyčítá, a bude mu dána. Ať však žádá ve víře a nijak nepochybuje, neboť ten, kdo pochybuje, je podobný mořské vlně, hnané a zmítané větrem. Ať se takový člověk nedomnívá, že od Pána něco dostane; takový muž má rozdvojenou mysl a je nestálý na všech svých cestách.

Jakub 1:5-8 (NBK)

Jakub zde píše rozprášeným a do všech koutů rozptýleným křesťanům, kteří v té době kvůli své víře procházeli hrozným pronásledováním a zkouškami. Říká jim, že konečným výsledkem takových zkoušek je trpělivost a vytrvalost. Zdůrazňuje jim, že když nechají během těch úporných zkoušek trpělivost v sobě zakořenit , tak budou připraveni stejnou situaci zvládnout, kdykoli by v buducnu nastala. Žádejte o moudrost, pokud neznáte konečný výsledek zkoušení, které prožíváte. Žádejte ve víře a Bůh vám dá pochopení, že konec bude pozitivní. Nechte se očistit z dvojaké mysli, pochybnosti a nevíry, buďte si jistí, neochvějní až do konce. Tato zkouška tak skončí tím, že se rozhojní milost, vy vyzrajete a přijmete větší moudrost a moc.

Váš v Kristu, pastor Festus

Neděle 22.4.2012

Proto se modlete takto:

Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno!
Ať přijde tvé království!

Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.
Dej nám dnes náš každodenní chléb,

Matouš 6:9-11 (NBK)

Znovuzrodit se znamená znovu se napojit na nebe a smířit se s ním. Život věřícího se pak stane nebeským životem odehrávajícím se na Zemi. To se může stát, pouze pokud zůstaneme napojeni na ten nebeský vinný kmen. Jako Boží děti, které usilují o Boží vůli ve svých životech, si můžeme být jisti tím, že nám Bůh v každé situaci poskytne všechno, co potřebujeme, abychom uskutečnili Jeho vůli na Zemi. Nikdy nás v tom nezklame.

Jsi velmi milován.

pastor Festus

Neděle 15.4.2012

Pilát tedy znovu vešel do paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: "Ty jsi ten židovský král?" Ježíš mu odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?" Pilát odpověděl: "Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi udělal?" Ježíš odpověděl: "Mé království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům. Teď ale mé království není odsud." Pilát mu tedy řekl: "Takže jsi král?" Ježíš odpověděl: "Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."

Jan 18:33-37 (NBK)

Pilát vládl v judské provincii a měl tedy od římského císaře veškerou pravomoc k rozhodování. Byl tím hlavním, kdo rozhodoval o Ježíšově osudu. Když stál Ježíš před Pilátem, tváří v tvář odsouzení, tak nezapřel sám sebe, ale držel se poznání o sobě samém. Když čelil odsouzení a smrti, tak jeho největším zdrojem síly bylo vědomí toho, k čemu byl PŘEDURČEN: „Pro tohle jsem se narodil, kvůli tomu jsem přišel na svět.“ Tím pádem byl ochotný zaplatit cenu a vykonat úplnou oběť, aby tak naplnil své povolání, osud a to kvůli čemu se narodil.

Přemýšlejte o tom.

pastor Festus

Neděle 8.4.2012

Pohleďte na mé ruce a mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mě a podívejte se: duch přece nemá maso a kosti, jako vidíte, že já mám." A když to řekl, ukázal jim ruce i nohy. Když ale ještě pro radost nemohli uvěřit a divili se, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?" Podali mu tedy kus pečené ryby a plást medu. A on si vzal a pojedl před nimi. Tehdy jim řekl: "Toto jsou slova, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech."

Lukáš 24:39-44

Viděli jste už vzkříšeného Spasitele? Pracovali jste spolu s Ním, chodili s Ním a jedli s Ním? Viděli jste Ho už ve slávě Jeho vzkříšení? Poznali jste ho v pravdě? Pokud ano, křičte: On je živý! On je vzkříšený!

Vzkříšení otevírá dveře do vztahu s Bohem, který je daleko vice intimní než mohl být před Křížem. Obecenství s mocí a slávou by mělo být pro nás každodenní realitou. Ze tmy do světla! Smrt a hrob prohrály! Satan je odhalen a poražen. Lidstvo dostalo druhou šanci žít.

Váš v Kristu

pastor Festus

Neděle 25.3.2012

Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (neboť je napsáno: "Proklet je každý, kdo visí na dřevě"), aby Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.

Galatským 3:13-14 (NBK)

Pozorně si přečti výše uvedený verš a všimni si, že se zde mluví v minulém čase: vykoupil – minulý čas. Při čtení Písma a nárokování si Božích zaslíbení, je velice důležité si uvědomit, zda se jedná o dar zaslíbený nebo už darovaný. Zaslíbené dary držíme svou nadějí – jsou pro budoucnost, ale dary darované si můžeme vírou přivlastnit již teď, mít je za vyřízené a mluvit o nich v minulém čase. Představ si, že prosíš někoho, aby ti dal něco, co už ti dal včera.

Choď vírou.

pastor Festus

Neděle 18.3.2012

Asi osm dní po těchto slovech se stalo, že k sobě vzal Petra, Jakuba a Jana a vystoupil na horu, aby se modlil. A když se modlil, změnil se vzhled jeho tváře a jeho oděv zbělel a rozzářil se. A hle, mluvili s ním dva muži. Byli to Mojžíš a Eliáš, kteří se ukázali ve slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě. Ale Petr a ti, kteří byli s ním, byli obtěžkáni spánkem. Když se však probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže, jak stojí s ním. A když se od něho vzdalovali, stalo se, že Petr řekl Ježíši: "Mistře, to je dobře, že jsme zde. Udělejme tedy tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi!" Ale nevěděl, co říká.

Lukáš 9:28-33 (NBK)

Vystup na modlitební horu a zažij proměnění. Požehnání, která vycházejí ze soustavného a stále rostoucího modlitebního života, jsou nepředstavitelná. Pán volá svůj lid, aby vystoupil výš na modlitební horu a zanechal věci všedních dní dole. V modlitbách získej nový pohled na věci, podívej se na životní problémy z jiného úhlu, získej duchovní vhled a nech své fyzické tělo nasát uzdravující moc Jeho přítomnosti.

Přístup ti zaručuje Ježíšova krev.

pastor Festus

Neděle 11.3.2012

A tak s ním odešel a veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj.  A byla tam jedna žena, která měla krvácení už dvanáct let. Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic jí neprospělo a bylo jí ještě hůř. Když však uslyšela o Ježíši, přišla k němu davem zezadu a dotkla se jeho roucha. Řekla totiž: "Jestli se dotknu aspoň jeho roucha, budu uzdravena." A její krvácení ihned přestalo a poznala na těle, že byla z toho trápení uzdravena. A Ježíš v sobě ihned poznal, že z něho vyšla moc. Otočil se v davu a řekl: "Kdo se dotkl mého roucha?" Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a říkáš: 'Kdo se mě dotkl?'" Ale on se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. A když ta žena poznala, co se s ní stalo, přišla s bázní a rozechvěním, padla před ním na zem a řekla mu celou pravdu. On jí však řekl: "Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení."

Marek 5:24-34 (NBK)

Tvá víra tě uzdravila! Jak moc bych si přál, aby každý nemocný slyšel tato slova z úst Božího Syna. Jaké kroky vedly k úplnému uzdravení té ženy?

a) slyšela o Ježíši, b) uvěřila, od toho okamžiku pak všechno její jednání bylo výrazem její víry, c) stále říkala, d) přišla, e) dotkla se Jeho roucha, f) byla uzdravena. Chvála Pánu. Nyní je čas kráčet po cestě k Tvému uzdravení, obnovení a celkovému zdraví. Hned, jak uslyšíš, uvěř a vydej se na cestu věřícího člověka.

Tvůj v Kristu, pastor Festus

Neděle 4.3.2012

Potom řekl: "Boží království působí tak, jako když člověk hodí zrno na zem a spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on neví jak. Země totiž plodí úrodu sama - nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu. A když úroda dozraje, ihned přiloží srp, protože nastala sklizeň." Řekl také: "K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme? Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi. Když je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny a vypouští veliké větve, takže i nebeští ptáci mohou hnízdit v jeho stínu."

Marek 4:26-32 (NBK)

Boží slovo je lékem pro celé naše tělo. Když ho zasadíme hluboko do připravené půdy našich srdcí, tak pak zakoření, rozpustí se jako tabletka, a uvolní svou léčivou sílu.

Když farmář zaseje, tak pak odpočívá, protože si je jistý tím, že sklizeň je na cestě. Zalévej své semeno uzdravení a odpočívej ve víře. Uzdravení se pak jistě projeví, neboť nikdo, kdo v Něj vkládá naději, nebude zahanben.

Buď uzdraven ve jménu Ježíše.

pastor Festus

Neděle 26.2.2012

Když pak Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl jeho tchyni, jak leží a má horečku. Dotkl se tedy její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala je obsluhovat. Když potom nastal večer, přivedli k němu mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a uzdravil všechny nemocné, aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "On sňal naše slabosti a odnesl naše nemoci."

Matouš 8:14-17 (NBK)

Petrova tchýně se ocitla v záři Kristova uzdravujícího světla, On se jí dotkl a ona byla uzdravena. Když potom nastal večer, Ježíš vymítal démony a uzdravoval zástupy lidí. Tehdy zřejmě nebylo možné dotknout se všech a položit na ně ruce, Ježíš mluvil uzdravující slovo a oni byli uzdraveni.

Pokud jste nemocní, tak přijďte k Božímu uzdravujícímu světlu, přijměte Jeho uzdravující dotek a vstaňte uzdravení. Uzdravujícím světlem jsou míněny osvícení a obnova mysli Slovem tak, aby nám přestala bránit v přijetí uzdravení.

Přijměte utěšení v Ježíšově jménu.

pastor Festus

Neděle 19.2.2012

Bolesti, jež nesl, však byly naše, naše utrpení vzal na sebe! My jsme se ale domnívali, že je od Boha trestán, bit a pokořen. On však byl proboden naším proviněním, našimi vinami trýzněn byl; pro naše blaho snášel potrestání – byli jsme uzdraveni jeho ranami! My všichni jsme jako ovce zabloudili, každý se na svou cestu obrátil, Hospodin ale uvalil na něj provinění nás všech. 

Izajáš 53:4-6 (B21)

Vždyť on je náš pokoj; on, který učinil z obojího jedno a zbořil zeď rozdělení. Svým tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon přikázání spočívající v ustanoveních, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. Tak způsobil pokoj.

Efezským 2:14-15

Při čtení těchto veršů myslete na to, že ukřižování bylo nejvíce ponižující, nejbolestivější a nejpotupnější utrpení. Byla to ta nejubožejší forma zabití člověka. Ježíš Kristus se vydal tou cestou, aby podstoupil tuto smrt místo každého člověka, který kdy žil na Zemi, aby tak mohl nabídnout každému úplné vykoupení, spasení a uzdravení. Vězte, že co bylo zamýšleno pro vaši zkázu a potupu, se může stát, skrze víru a poslušnost, branou do slávy a spasení pro mnohé.

Váš v Kristu pastor Festus

Neděle 12.2.2012

Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení, který nás potěšuje v každém našem soužení, abychom mohli potěšovat ty, kteří jsou v jakémkoli soužení, tím potěšením, kterým jsme sami potěšeni od Boha. Jak se totiž při nás rozhojňují Kristova utrpení, tak se skrze Krista rozhojňuje také naše potěšení. Ať už tedy jsme souženi - je to pro vaše potěšení a spasení, které se projevuje ve snášení stejných utrpení, která trpíme i my; nebo jsme potěšováni - je to pro vaše potěšení a spasení. A naše naděje o vás je pevná, neboť víme, že jak jste účastníky utrpení, tak i potěšení.

2. Korintským 1:2-7 (NBK)

Kdo z vás, už jako věřící, nepocítil pronikající šípy strachu, pochybností, skleslosti a úzkosti?

Musíme vědět, že skutečnost, že jsme věřící, nás nezprošťuje těchto stavů, které dokonce mohou občas nabýt na síle právě proto, že jsme uvěřili, protože už nejsme v království temnoty.

Krize, pokušení, zkoušky a urážky přicházejí přesně tak, jak nás před nimi Pán Ježíš varoval, ale my musíme vědět, že i když jsou tyto útoky a utrpení skutečné, přesto utěšení Ježíše je skutečnější, hlubší a stále přítomné. Nemoci, bolesti, frustrace jsou opravdové stejně jako uzdravení, vysvobození a zázraky milosti. Nechte se utišit, nechte se prostoupit balzámem z Gileádu, který vás může utěšit, uzdravit, občerstvit a ochránit. Otevřete se pro utěšení, napijte se z deště Boží hojnosti uprostřed krizí.

Patří vám. pastor Festus

Neděle 5.2.2012

Ještě než to Petr dořekl, Duch svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali jeho řeč. Obřezaní věřící, kteří přišli s Petrem, užasli, že dar Ducha svatého je vylit i na pohany. Slyšeli je totiž, jak mluví v jiných jazycích a velebí Boha. Petr tehdy prohlásil: „Copak jim někdo může odepřít křest vodou, když přijali Ducha svatého jako my?“ A tak je nechal pokřtít v Pánově jménu. Potom ho pozvali, aby s nimi pobyl ještě několik dní.

Skutky 10:44- 48(B21)

Petr a židovští věřící, kteří s ním vstoupili do domu pohana Kornelia, byli udiveni, když viděli a slyšeli, jak jsou pohané naplněni Duchem Svatým. Do té doby totiž plně nechápali univerzální podstatu Kristova spasení. Oni jej viděli jako věc pro obřízku, pro Židy. Skrze dary a pomocí darů Ducha Svatého Bůh zamýšlí projevit své schválení, zapečetit, potvrdit a ospravedlnit své dílo, svůj lid, své služebníky a své pomazané. Nikoli skrze samotné dary a manifestaci jeho moci, ale také prostřednictvím skrytých milostí ovoce Ducha. Pochybnosti, rozvraty, rasové předsudky, tělesné podvrhy budou vyvráceny, nikoli však vznešenými argumenty nebo vysokoškolskou kvalifikací, ale čistou manifestací Ducha a moci.

Váš v Něm, pastor Festus

Neděle 29.1.2012

Když jedna žena ze Samaří přišla načerpat vodu, Ježíš ji požádal: „Dej mi napít.“ Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.) Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká:‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“ „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“ „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš.  „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“ „Pane, dej mi tu vodu,“ řekla žena, „ať už nežízním a nemusím sem

Jan 4:7, 9- 14 (B21)

S tím, jak mizí a vysychají studny, sklady, prameny a zdroje tohoto světa, přichází veliká žízeň a hledání nových způsobů zaopatření a 7 miliard rozzlobených a hladových lidí zápasí alespoň o kousek ztenčujících se zásob. Náš Pán musel myslet právě na to, když řekl Samaritánce, kdokoli by se napil této vody, bude znovu žíznit. Ale Bůh pro tuto hodinu v Kristu připravil studnu, pramen, zaopatření, sklad, který nikdy nevyschne a nezklame. Je určen Božímu lidu, který se naučil ve svých životech důvěřovat Jemu a kráčet v Jeho moudrosti a lásce.  MARANATHA

pastor Festus

Neděle 22.1.2012

Tehdy řekl učedníkům: "Není možné, aby pohoršení nepřišla, ale běda tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých. Dávejte na sebe pozor. Kdyby však proti tobě zhřešil tvůj bratr, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. A kdyby proti tobě zhřešil sedmkrát za den a sedmkrát za den by se k tobě obrátil se slovy: 'Je mi to líto,' odpustíš mu." Tehdy řekli apoštolové Pánu: "Přidej nám víry." Ale Pán řekl: "Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko, řekli byste této moruši: 'Vykořeň se a přesaď se do moře!' a poslechla by vás."

Lukáš 17:1-6 (NBK)

Urážky, pokušení, pohoršení a léčky, které mají oslabit, frustrovat, paralyzovat a odradit. Pán řekl, že tyto věci jistě přijdou, ale také říká hrozná slova o soudu nad těmi, skrze které přicházejí. Mnoho věřících se domnívá, že tyto věci přicházejí od ďábla. Vzpomeňte si však, že Jidáš Iškariotský nebyl ďábel, pouze dovolil ďáblu, aby si ho použil k Ježíšově zradě. Duše mladého věřícího se může ocitnout v pasti skrze staršího či tzv. duchovnějšího věřícího. V těchto dnech si musíme dávat pozor, abychom nebyli kamenem úrazu tím, jak mluvíme nebo jaké máme postoje. Naučte se nést svá břemena trpělivě. Nepřenášejte své zmatky na druhé. Pak se vaše vysvobození urychlí.

pastor Festus

Neděle 15.1.2012

Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se měl bát? Hospodin je síla mého života, z koho bych měl mít strach? Když na mě útokem táhnou bídáci, aby mé tělo zhltali, moji nepřátelé a mí protivníci sami vrávorají a padají. I když se proti mně vojsko utáboří, mé srdce se toho neleká; i kdyby proti mně vypukla válka, i tehdy se budu spoléhat. Žádal jsem Hospodina o jediné, po tom jsem toužit nikdy nepřestal: Abych směl zůstávat v jeho domě po všechny dny svého života, abych se kochal v Hospodinově kráse a v jeho chrámě jej hledal. Neboť mě skryje ve svém příbytku, když nastane zlý den, schová mě ve skrýši svého stanu a na skálu mě vyzdvihne. Tehdy má hlava bude vyvýšena nad mé nepřátele ze všech stran; v jeho stanu budu s jásotem obětovat, Hospodinu budu zpívat a hrát!

Žalm 27:1-6 (B21)

Božím příbytkem je skrytá část jeho svatyně, kterou mohl vidět jenom jednou ročně pouze Nejvyšší kněz. Ve Svatyni svatých byla slitovnice a jako světlo tam svítila Boží sláva – Šekina. Bylo tam také ukryto tajemství smlouvy a Boží smluvní přítomnost. Nyní je čas se skrýt v Božím domě, přijmout instrukce a pevně se postavit na skálu, postav tedy svoje nohy na pevnou a důvěryhodnou skálu smluvních zaslíbení, nikoli na bortící se písek. Nejsi sám.

Neděle 8.1.2012

Když totiž Bůh dával zaslíbení Abrahamovi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě: "Jistě ti velmi požehnám a velice tě rozmnožím." A tak, protože byl trpělivý, dosáhl zaslíbení. Lidé přece přísahají při někom větším a přísaha je pro ně potvrzením, které končí každý spor. Bůh tedy chtěl dědicům zaslíbení ukázat nezvratnost své vůle ještě přesvědčivěji, a tak je potvrdil přísahou, abychom díky těm dvěma nezvratným věcem (v nichž je nemožné, aby Bůh lhal) měli pevné potěšení my, kdo jsme se utekli k uchopení předkládané naděje. Tuto naději máme jako kotvu duše, bezpečnou a pevnou a vcházející až dovnitř za oponu, kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, jenž se na věky stal nejvyšším knězem podle Melchisedechova řádu.

Židům 6:13-20 (NBK)

Sledujte pozorně kroky, které Bůh učinil proto, aby položil neochvějný základ pro naši víru a dal nám kotvu našich duší. Prvním krokem je Boží zaslíbení, ale Bůh šel ještě dál a povýšil zaslíbení na přísahu, což bylo to nejzazší, kam ve Staré smlouvě mohl zajít. V Nové smlouvě jsou toto zaslíbení a tato přísaha prohloubeny a zapečetěny Ježíšovou krví, skrze kterou máme přístup do Boží přítomnosti.

Základ pro sílu, vítězství a moc je položen, cesta je otevřená. Musíme uchopit šanci a naplno využít požehnané možnosti zaslíbení, přísahy a krve Ježíše Krista.

Vás v Kristu, pastor Festus

Neděle 1.1.2012

Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle. Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě. V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými. Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě. Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi, ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. „Cos nám to udělal, synu?“ řekla mu jeho matka. „Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!“ „Proč jste mě hledali?“ odpověděl. „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“

Lukáš 2:42-49 (B21)

Vítejte v roce 2012,

V Bibli se číslo 12 objevuje na mnohých místech. 12 bylo kmenů Izraele, 12 zvědů poslal Mojžíš prozkoumat Kanaán, 12 kamenů položených uprostřed Jordánu, 12 kamenů vztyčených v Gilgalu, 12 Kristových apoštolů. Zjevení 21:12 mluví o novém Jeruzalému s dvanácti branami a dvanácti anděly v nich.

Ježíš ve svých dvanácti letech věděl, kde je jeho Otec a chtěl na tom místě být a zabývat se Otcovými věcmi. V tomto novém roce nikdy nesmíme žít jen na základě předpokladů jako Marie a Josef, kteří předpokládali, že Pán cestoval s nimi dál, ačkoli tomu tak nebylo.

Buďte věrní až do konce.

Vás v Kristu, pastor Festus