Poznej den svého navštívení
„Když se pak přiblížil (Ježíš) a spatřil město (Jeruzalém), rozplakal se nad ním. Řekl: „Ó kdybys i ty poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale před tvýma očima skryto. Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě; a nenechají v tobě kámen na kameni, PROTOŽE JSI NEPOZNALO ČAS SVÉHO NAVŠTÍVENÍ.“ (Lukáš 19:41-44)
Pán Ježíš přijel do Jeruzaléma jednoho dne ne dlouho před svým ukřižováním. Když se přiblížil k městu a pohlédl na něj, rozplakal se nad ním. Neplakal kvůli stavbám, majetku, dobytku a stromům ve městě, plakal nad obyvateli města Jeruzalém.
Lidé v Izraeli celá tisíciletí volají po míru, po pokoji. Touží po klidu a pokoji. Volají dnem i nocí k Bohu, aby poslal svůj pokoj a ukončil dobu utrpení, zmatku a strachu. Ježíš si byl vědom toho, jak moc Židé po pokoji touží. Proto plakal: „Ó Jeruzaléme, kdyby se ti otevřely oči, abys viděl, kdo ti může dát pokoj, po kterém tak toužebně voláš. Kdybys tak mohl poznat, že ve své zaslepenosti přehlížíš, kdo je zdrojem klidu a bezpečí. Bůh slyšel tvůj pláč a poslal k tobě svůj Pokoj. Ale ty ho nepoznáváš!“
Bůh se sklonil k Izraeli, slyšel jeho pláč a vyslyšel prosby o pokoj. Poslal svůj pokoj v podobě svého Syna Ježíše Krista, který je Knížetem pokoje. Ale Židé ho nepřijali a neuvítali jako svůj Pokoj. Namísto toho ho vzali a přibili na kříž.
Židé zavřeli dveře před Knížetem pokoje, ukřižovali ho, ale přesto dále volají po pokoji. Jejich země je tratolištěm krve, místem zmatku a nářku.
Lidé příliš snadno zavřou dveře před poslem Božího pokoje, před tím, co jim přináší odpověď na skrytý nářek jejich duší. Ve své zaslepenosti, zmatku a strachu nepoznají toho, kdo je přišel zachránit a uzdravit, darovat jim pokoj, po kterém volá jejich srdce.
Pokud se postavíš ke Knížeti pokoje zády, jednáš přesně tak, jak jednali Židé. Dlouho očekávaný pokoj přišel, ale zůstal nepoznán, byl zavržen a přibit na kříž.
Je den tvého navštívení. Právě dnes ti Ježíš Kristus říká: „...kolikrát jsem chtěl shromáždit vás, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.“ (Lukáš 13:34)
Ježíš tě touží přikrýt svými křídly, chránit tě před zlými časy, před strachem, zmatkem, zoufalstvím, nejistotou a nemocí, které jako supi útočí na tvůj ničím nechráněný život.
Možná už jsi dávno zavřel dveře před tím, kdo ti nabízel pokoj a bezpečí. Možná jsi zavřel dveře před Božím Slovem, které ti přinášelo odpověď na otázky tvé ztrápené duše. Utekl jsi před křídly Pokoje a jsi vystaven depresi a zmatku. Před křídly Pokoje utíkáš, ale před tlakem a strachem nebo nemocí utéci nemůžeš.
Ježíš tě chce ochránit před zlem pod svými křídly. Každé ráno můžeš vstát a ihned se pod nimi skrýt. Celý svůj život, svou rodinu, své kroky můžeš vložit do jeho milosti.
Mimo Ježíšova křídla jsi vydán napospas ďáblu.
Když zavřeš Bibli a nečteš ji, přibíjíš svůj pokoj na kříž.
Když nechodíš do církve, přibíjíš svůj pokoj na kříž.
Když se nemodlíš, přibíjíš svůj pokoj na kříž.
Kdybys tak poznal, že Bůh slyšel ten skrytý pláč a poslal Ježíše Krista, aby tě zachránil, aby ti pomohl. Uvedl tě do společenství svého lidu, abys tak zůstával skrytý a chráněný pod jeho křídly. Pokud chceš pod Ježíšovými křídly neustále být, potom choď do církve. Patříš-li Ježíši Kristu, patříš zároveň i k jeho církvi. On touží, abychom ho milovali jako rodina, abychom ho znali jako rodina. Neobracej se ke svému pokoji zády. On tě miluje.
Můžeš mu říci: „Ježíši, já tě přijímám do svého srdce, odpusť mi všechny mé hříchy a chyby, odpusť mi nevíru. Prosím, zachraň mě a dej mi pokoj, který potřebuji. Nebudu už dál přibíjet svůj pokoj na kříž. Věřím ti, Ježíši, a vcházím pod tvá křídla. Pomoz mi zůstávat pod tvými křídly každý den.“
Pán Ježíš přijel do Jeruzaléma jednoho dne ne dlouho před svým ukřižováním. Když se přiblížil k městu a pohlédl na něj, rozplakal se nad ním. Neplakal kvůli stavbám, majetku, dobytku a stromům ve městě, plakal nad obyvateli města Jeruzalém.
Lidé v Izraeli celá tisíciletí volají po míru, po pokoji. Touží po klidu a pokoji. Volají dnem i nocí k Bohu, aby poslal svůj pokoj a ukončil dobu utrpení, zmatku a strachu. Ježíš si byl vědom toho, jak moc Židé po pokoji touží. Proto plakal: „Ó Jeruzaléme, kdyby se ti otevřely oči, abys viděl, kdo ti může dát pokoj, po kterém tak toužebně voláš. Kdybys tak mohl poznat, že ve své zaslepenosti přehlížíš, kdo je zdrojem klidu a bezpečí. Bůh slyšel tvůj pláč a poslal k tobě svůj Pokoj. Ale ty ho nepoznáváš!“
Bůh se sklonil k Izraeli, slyšel jeho pláč a vyslyšel prosby o pokoj. Poslal svůj pokoj v podobě svého Syna Ježíše Krista, který je Knížetem pokoje. Ale Židé ho nepřijali a neuvítali jako svůj Pokoj. Namísto toho ho vzali a přibili na kříž.
Židé zavřeli dveře před Knížetem pokoje, ukřižovali ho, ale přesto dále volají po pokoji. Jejich země je tratolištěm krve, místem zmatku a nářku.
Lidé příliš snadno zavřou dveře před poslem Božího pokoje, před tím, co jim přináší odpověď na skrytý nářek jejich duší. Ve své zaslepenosti, zmatku a strachu nepoznají toho, kdo je přišel zachránit a uzdravit, darovat jim pokoj, po kterém volá jejich srdce.
Pokud se postavíš ke Knížeti pokoje zády, jednáš přesně tak, jak jednali Židé. Dlouho očekávaný pokoj přišel, ale zůstal nepoznán, byl zavržen a přibit na kříž.
Je den tvého navštívení. Právě dnes ti Ježíš Kristus říká: „...kolikrát jsem chtěl shromáždit vás, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.“ (Lukáš 13:34)
Ježíš tě touží přikrýt svými křídly, chránit tě před zlými časy, před strachem, zmatkem, zoufalstvím, nejistotou a nemocí, které jako supi útočí na tvůj ničím nechráněný život.
Možná už jsi dávno zavřel dveře před tím, kdo ti nabízel pokoj a bezpečí. Možná jsi zavřel dveře před Božím Slovem, které ti přinášelo odpověď na otázky tvé ztrápené duše. Utekl jsi před křídly Pokoje a jsi vystaven depresi a zmatku. Před křídly Pokoje utíkáš, ale před tlakem a strachem nebo nemocí utéci nemůžeš.
Ježíš tě chce ochránit před zlem pod svými křídly. Každé ráno můžeš vstát a ihned se pod nimi skrýt. Celý svůj život, svou rodinu, své kroky můžeš vložit do jeho milosti.
Mimo Ježíšova křídla jsi vydán napospas ďáblu.
Když zavřeš Bibli a nečteš ji, přibíjíš svůj pokoj na kříž.
Když nechodíš do církve, přibíjíš svůj pokoj na kříž.
Když se nemodlíš, přibíjíš svůj pokoj na kříž.
Kdybys tak poznal, že Bůh slyšel ten skrytý pláč a poslal Ježíše Krista, aby tě zachránil, aby ti pomohl. Uvedl tě do společenství svého lidu, abys tak zůstával skrytý a chráněný pod jeho křídly. Pokud chceš pod Ježíšovými křídly neustále být, potom choď do církve. Patříš-li Ježíši Kristu, patříš zároveň i k jeho církvi. On touží, abychom ho milovali jako rodina, abychom ho znali jako rodina. Neobracej se ke svému pokoji zády. On tě miluje.
Můžeš mu říci: „Ježíši, já tě přijímám do svého srdce, odpusť mi všechny mé hříchy a chyby, odpusť mi nevíru. Prosím, zachraň mě a dej mi pokoj, který potřebuji. Nebudu už dál přibíjet svůj pokoj na kříž. Věřím ti, Ježíši, a vcházím pod tvá křídla. Pomoz mi zůstávat pod tvými křídly každý den.“