Věra Janoušková 20.1.2007
Mé svědectví je pravdivé. A ti z vás, kdo jste mě znali před spasením, pozorně sledujte! Vše začalo tím, že mě naše známá pozvala na křesťanský koncert. Šla jsem tedy i s manželem a synem. I když jsme do té doby byli všichni nevěřící, koncert nás velice zaujal. Líbila se nám i slova, která jsme tam slyšeli. Celý večer jsme si o tom s manželem povídali a řekli jsme si, že další neděli půjdeme na shromáždění církve znovu. A to jsme taky udělali. Pak jsme začali chodit pravidelně a postupně se víc a víc přibližovali Pánu.
- Pak nastal nejhorší den mého života. Pro manžela si přijeli příslušníci policie, byl totiž odsouzen k 2 rokům odnětí svobody. Já zůstala jen se synem sama. V té době také propukly velké problémy s bytem, hrozilo nám vystěhování. Pracovala jsem na třísmněnný provoz a kvůli synovi jsem musela začít uvažovat o jiném zaměstnání. Začaly též mé zdravotní problémy, trpěla jsem bolestmi zad. Nakonec jsem byla nucena navštívit lékaře a ocitla jsem se v pracovní neschopnosti. V té době jsem si uvědomila, že jsem úplně na dně, a nevím, co dál. Bez manžela, probémy s bytem, ztráta zaměstnání, možnost finanční tísně - bylo toho moc. Věděla jsem, že už na to nestačím. Prosila jsem Boha, aby mi pomohl mu důvěřovat, že mě v tom nenechá. A je to pravda, je úžasný! Věci se daly do pohybu. Vyřešily se problémy s bydlením, našla jsem novou práci. Můj manžel dostal práci ve vězení a dokonce byl záhy povýšen na mistra. Dokonce si ho Bůh použil – v období Vánočních svátků měl možnost kázat přibližně 350 lidem ve věznici. V této době věřím, že Bůh zasáhne i v další věci – podmínečném propuštění mého manžela.
Věřím, že toto mé svědectví vám pomůže zamyslet se nad svým životem a uvěřit, že je tu Bůh - náš Pán a Král.
Mé svědectví je pravdivé. A ti z vás, kdo jste mě znali před spasením, pozorně sledujte! Vše začalo tím, že mě naše známá pozvala na křesťanský koncert. Šla jsem tedy i s manželem a synem. I když jsme do té doby byli všichni nevěřící, koncert nás velice zaujal. Líbila se nám i slova, která jsme tam slyšeli. Celý večer jsme si o tom s manželem povídali a řekli jsme si, že další neděli půjdeme na shromáždění církve znovu. A to jsme taky udělali. Pak jsme začali chodit pravidelně a postupně se víc a víc přibližovali Pánu.
- Pak nastal nejhorší den mého života. Pro manžela si přijeli příslušníci policie, byl totiž odsouzen k 2 rokům odnětí svobody. Já zůstala jen se synem sama. V té době také propukly velké problémy s bytem, hrozilo nám vystěhování. Pracovala jsem na třísmněnný provoz a kvůli synovi jsem musela začít uvažovat o jiném zaměstnání. Začaly též mé zdravotní problémy, trpěla jsem bolestmi zad. Nakonec jsem byla nucena navštívit lékaře a ocitla jsem se v pracovní neschopnosti. V té době jsem si uvědomila, že jsem úplně na dně, a nevím, co dál. Bez manžela, probémy s bytem, ztráta zaměstnání, možnost finanční tísně - bylo toho moc. Věděla jsem, že už na to nestačím. Prosila jsem Boha, aby mi pomohl mu důvěřovat, že mě v tom nenechá. A je to pravda, je úžasný! Věci se daly do pohybu. Vyřešily se problémy s bydlením, našla jsem novou práci. Můj manžel dostal práci ve vězení a dokonce byl záhy povýšen na mistra. Dokonce si ho Bůh použil – v období Vánočních svátků měl možnost kázat přibližně 350 lidem ve věznici. V této době věřím, že Bůh zasáhne i v další věci – podmínečném propuštění mého manžela.
Věřím, že toto mé svědectví vám pomůže zamyslet se nad svým životem a uvěřit, že je tu Bůh - náš Pán a Král.
Bůh vám požehnej, Věra Janoušková