Vytrvalost - důležitá složka našeho života…

 Jsou činnosti, ve kterých máme mít dostatek vytrvalosti. Které to jsou?

1) vytrvalé modlitby (Skutky 1/14)

2) vytrvalé naslouchání učení (Skutky 2/42)

3) vytrvalé povzbuzování ostatních (Skutky 20/2)

4) vytrvalé přímluvy (Efezským 6/18)

5) vytrvalé čekání a chválení našeho Boha (Žalm 71/15)

Židům 10/36-37: Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno. Vždyť už jen docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se.

 Bůh má plán s každým z nás. Připravil pro nás budoucnost. Já chci splnit Boží vůli pro svůj život a chci dosáhnout toho nejlepšího, co pro mě On připravil – toho, co bylo zaslíbeno. S tím souvisí druhá věc a to je čas. Zbývá málo času do příchodu našeho Pána. Jak tento krátký čas trávíš? Využíváš ho smyslupně? Neznáme čas příchodu, ale určitě nechceš, aby přišel Pán a zastihl tě, jak hraješ na počítači, nebo děláš jinou činnost typickou pro dnešní svět. Jak by ses cítil, kdyby se na tebe podíval? Řekl bys mu snad, že přišel nevhod, že jsi ještě nevyhrál? I naše kamarády zajímá, jak trávíme čas. Pozorují, jestli jsme opravdu jako křesťani jiní, nebo jestli děláme stejné věci jako oni. Nezapomeň, že lidem okolo sebe vydáváš svěděctví i svými skutky. Také jistě víš, že ne všechno, co děláš ti prospívá (1.Korintským 10/23). Zamysli se, s kým trávíš svůj volný čas. V jaké jsi nejčastěji společnosti? Vždyť špatná společnosti kazí dobré mravy (1.Korintským 15/33). Lidé, kteří jsou okolo tebe, tě ovlivňují a ty je také. Měl bys je ovlivňovat v dobrých věcech a nepřizpůsobovat se jim (Římanům 12/2). Je velice důležité, abychom nepodlehli únavě (Zjevení 2/3). Pokud totiž jen na chvilku usneme, zastavíme se, ochabneme a můžeme minout Boží vůli. To, že se jednou nepomodlíš, tě do pekla nepošle. Ale možná někdo zrovna v tu chvíli potřebuje tvou moditbu, navíc přijdeš o úžasný osobní čas s Pánem, ale hlavně POZOR, aby se to nestalo tradicí, a ty jsi o čas s Pánem nepřišel úplně. Opak únavy je sklízení ovoce. Pokud neusneš, poneseš ovoce. A jak budeš v Pánu růst, bude ho čím dál víc!! (Zjevení 2/19)

Koloským 1/10-11 Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha, a z moci jeho božské slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti.

Pokud budeš pracovat pro Pána, bude tě to naplňovat radostí a touhou udělat toho pro Boha ještě více.

Na konec si přečti:

2.Korintským 6/4-10 ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci,  v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech, pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění; prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou, slovem pravdy, mocí Boží. Jsme vyzbrojeni spravedlností k útoku i k obraně, procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu; jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti; máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.

Tak buďme vytrvalí ve všech věcech, volným časem neplýtvejme a nepodlehněme únavě, neboť času už je málo…

Pán s vámi.

Daniela

Stavitelé silnic

„Projděte, projděte branami, připravte cestu pro můj lid! Budujte, budujte silnici, vyberte kamení, zvedněte korouhev pro národy!“ Iz. 62:10
My jsme ti, kdo budují silnice. Tak si vezmi svou duchovní lopatu :D a začni kopat. Je to namáhavá práce, ale cíl je tou největší odměnou. Boží království. Jak víš, cesty a silnice se nekopou proto, aby po nich jezdil jen ten, kdo je postavil. Připravujeme cestu i ostatním. A pokud neumíš s lopatou, vezmi si jiné nářadí, ale buduj! Jeden člověk ji postavit nemůže ... stejně tak ji nemůžeme postavit ani všichni, pokud budeme dělat jednu činnost. Nemělo by to smysl. Musíme se vzájemně doplňovat, být jedné mysli. Spojeni Kristem, abychom věděli, jak můžeme při této stavbě prospět.
Vzácná odměna
„V Hospodinově ruce budeš slavnou korunou, v dlani svého Boha královskou čelenkou.“ Iz. 62:3
Povolává tě Bůh jinam?
Možná víš, co máš dělat, jako takový stavitel ... ale není vás ještě mnoho. Proto tě Bůh posílá dělat jinou stavitelskou činnost. Jednoduše proto, že to nikdo jiný neudělá a je to tedy na tobě. Nemusíš se ale bát, Hospodin tě neuvede do ničeho, na co by tě předem nepřipravil a nevyzbrojil.
Takže všichni rychle pracovat :-).
Dělník
Dělníků není nikdy dost. Pán tě potřebuje, protože jsi vzácný a drahý. Máš jedinečný úkol tady na zemi. Každý z nás ho má. Věř, že v duchovní oblasti se dějí velké věci, když se modlíš a činíš vůli našeho Otce v nebesích. Bůh miluje své věrné a zjevně ti odplatí.
Poslední dny
„V posledních dnech se přihodí, že hora Hospodinova domu bude čnít nad horské vrcholy, vysoko nad všechny výšiny.“ Iz. 2:2 

Očištění lidu, chrámu a života

Nehemjáš 13:1-14
Generace mladých
Často jsem přemýšlela o mladých věřících lidech. Proč se tolik snaží přizpůsobit tomuto světu? Proč se snaží vypadat jako ostatní? Ježíš je ta Cesta, Pravda i Život. Cesta Světla je jenom jedna. Hodně lidí kolem ní kličkuje a nejde přímo po ní. Proč?
< Takoví lidé skutečně Ježíše nepoznali. Nemají s ním OSOBNÍ VZTAH. A to je zásadní chyba. Jak mohou mladí lidé chodit po cestě Světla, aniž by znali jeho zdroj, jeho původ? Pokud nemáš s Ježíšem osobní vztah, požádej Ho, aby se ti dal poznat.
Dalším důvodem je, že se nebojí Hospodina, svého Boha. Hospodin stvořil tuto Zemi pouhým Svým Slovem. Lidé se odvrátili od Boha, vybrali si hřích, vzpouru proti Němu a dali Zemi satanovi. BOJ SE HOSPODINA, Boha svého. On ničí i utváří. Stačí se podívat kolem sebe.
Očištění
Ježíš nás chce mít ČISTÉ a SVATÉ. On touží, abychom byli jeho věrnými služebníky. Ale nesvěří službu někomu, kdo by nebyl připraven, očištěn – jak duchovně, tak fyzicky.
Máš doma věci, které jsou špatné v Hospodinových očích? Děláš hlouposti? Pohybuješ se ve „špatné“ společnosti? Ježíš tě chce mít kompletně čistého. Od všeho. Nečekej, co všechno ti Ježíš dá, ale dávej ty. Ucti Hospodina poslušností, čistotou, věrností, svatostí, vírou… On ti s tím pomůže, to mi věr :-). TEBE si VYVOLIL, tebe si zamiloval.
V poslední době můžeš vidět, jak se víc a víc prohlubuje temnota, ale čím je větší, tím jasnější je i Světlo. Pravda vždycky zvítězí. Proto se rozhodni, kde stojíš a kam chceš směřovat.
A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. (Římanům 12,2)
Nepřizpůsobuj se! Ježíš nás učinil jiné, nesnaž se tedy být stejný!
„Tento svět potřebuje generaci, která se nebude bát nikoho kromě Boha a nebude mluvit nic než pravdu.“
Pán s vámi!
Ester

Běžíme běh o závod, který nám je určen:

„Tak nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všecko, co by nás mohlo zatěžovat, všecko, co by nás mohlo rozptylovat, a vytrvale běžme běh o závod, který je nám určen.“ (Židům 12/1, překlad Dr. Ondřej M. Petrů O.P.)
Jsme obklopeni zástupem svědků:
„Když jsme tedy obklopeni takovým zástupem svědků,...“ (překlad NBK)
„Tak nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají!“ (překlad Dr. Ondřej M. Petrů O.P.)
Těch kteří se na nás dívají, hledí, sledují nás, není málo. Není to jenom soused od vedle, spolužák, spolupracovník nebo příbuzný – to MNOŽSTVÍ JE NESMÍRNÉ. Mějme to vždy na mysli.
Odhoďme všechno, co nás svazuje:
„...,odhoďme i my každou přítěž i hřích, který nás tak snadno svazuje,...“ (překlad NBK)
„Odhoďme proto všecko, co by nás mohlo zatěžovat, všecko, co by nás mohlo rozptylovat,...“ (překlad Dr. Ondřej M. Petrů O.P.)
Bůh chce, abychom opustili všechno, co nás jakýmkoli způsobem svazuje. Veškerou přítěž i hřích, všechno, co by nás mohlo rozptylovat. On se o nás postará. Musíme mu důvěřovat. Bůh chce, abychom se soustředili na něj, na Boží dílo. Musíme VĚNOVAT HOSPODINU PLNOU POZORNOST. Jak by k nám jinak mohl promlouvat, kdyby jsme ho neposlouchali, nebo slyšeli jen tak napůl. Naučme se mu plně naslouchat.
Běh o závod:
„... a vytrvale pokračujme v běhu, ležícím před námi.“ (překlad NBK)
„... a vytrvale běžme běh o závod, který je nám určen.“ (překlad Dr. Ondřej M. Petrů O.P.)
Bůh chce, abychom běželi – to neznamená vyjít si na procházku. My jsme určeni, abychom ten závod běželi. Ty jsi určen, aby jsi ten závod běžel, protože TEN ZÁVOD JE URČEN TOBĚ. Buďme VYTRVALÍ. Ježíš je naše síla. Běžíme závod, tak běžme jako vítězové, protože jimi jsme.
Bůh vám všem žehnej
Ester

Bůh tě povolává

Ráda bych se s vámi podělila o pár veršů z Bible. Pán mi je dal už před nějakým časem..ale teď mi je připomíná znovu. Věřím, že i pro vás budou požehnáním. Úzce to souvisí s tím, co bylo kázáno na mládeži ve Slaném (24. 1. 2009).
Bůh tě povolává ke službě mladým lidem. Má pro tebe konkrétní službu. Možná už víš, co pro tebe Pán má, možná to už děláš, možná nevíš.. Naslouchej Pánu. Má pro tebe neuvěřitelné věci.
Naše mládež má velká zaslíbení od Boha. Pán nás posílá, tak Mu pojďme společně sloužit a zabírat lidské životy pro Boží království.
Bůh jako autorita
Jób 5/17-18: „Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá, kázeň Všemocného neodmítej. On působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou.“
Jób 22/22: „ Přijímej z jeho úst naučení, vkládej si do srdce jeho slova.“
Kazatel 8/5: „Kdo dbá na příkazy, neokusí nic zlého, srdce moudrého ví, že nastane čas soudu.“
Kazatel 12/13: „Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.“
Ovoce služby
Kazatel 11/1: „Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš.“
Kazatel 11/4: „Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet.“
1. korintským 3/13: „...dílo každého vyjde najevo...“
Slib Bohu
Jób 22/27-28: „Budeš-li ho prosit, vyslyší tě, a ty budeš plnit svoje sliby. Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo.“
Bohu není nic nemožné
Jób 42/2: „Uznávám, že všechno můžeš a že žádný záměr tobě není neproveditelný.“
Bůh vám všem žehnej.
Ester

Prázdné fráze

Dovolte mi zamyslet se s vámi touto cestou nad mocí našich slov a uvědomění si jejich podstaty. Když jsem přemýšlel o svém vztahu k Pánu a společenství, uvědomil jsem si, že někdy se z mých úst ztrácí moc. Proč tomu tak je? Protože někdy ze svých úst „házím“ slova bez plného uvědomění jejich obsahu.
Konkrétně bych chtěl tuto myšlenku stáhnout na oblast modliteb. Někdy se může každému z nás stát, že výrazy jako: Můj Otče…, ve jménu Ježíše, nebo amen se stanou jen obyčejnou frází. Přiznat si pravdu je mnohdy těžké, ale je to cesta k vysvobození. Uvědomil jsem si, že v mé modlitbě slovo amen vůbec nepoužívám v souvislosti s jeho pravým obsahem (obsah tohoto slova = staň se!), ale spíše jako rozloučení s Pánem, „jako takový pozdrav ahoj“. Bible nás ale učí, že toto slovo je velmi mocné a je to příkaz – Staň se! Když ukončujeme touto „frází“ svou modlitbu, uvědomujeme si jeho pravý obsah a uvolňujeme do něj svou víru? Pokud ne, domnívám se, že naše modlitba nepřinese odpověď. Slovo amen chápu jako „razítko“ pro naši modlitbu, které, pokud je uvolněno ve víře na základě plného pochopení obsahu tohoto slova, má moc prorazit nepřátelské území a přinést Boží moc na zemi.
Další „frází“, nad kterou bych se chtěl s vámi zastavit, je použití jména Ježíše. I tady se zamysleme, jestli opravdu dobře chápeme obsah věty: „ve jménu Ježíše Krista“. Když přicházíme v tomto svatém jménu o něco žádat, proč pochybujeme o tom jestli naše modlitba bude přijata? Náš postoj mnohdy vypadá asi takto: „ No, uvidíme…“. Jsem si jistý, že tento postoj je špatný. Měli bychom se zamyslet nad tím, že pokud přicházíme žádat ve jménu Ježíše, znamená to, že není na zemi, v podzemí a ani v nebesích věc, která by mohla naši žádost zastavit. Ježíš pravil: „Dokonáno jest“, a to je navždy platné ustanovení, které nelze změnit. Pokud tedy používáme Jeho jméno na konci své modlitby, používáme nejmocnější zbraň na nebi, na zemi i v podzemí.
Jsem moc šťastný, že nám Pán umožnil využívat této výsady. Když přicházím žádat, nežádám ve svém jménu (ve své nedokonalosti, ve své slabosti a ve své neschopnosti), ale v Jeho jménu (v Jeho dokonalosti, v Jeho síle, v Jeho všemocnosti). On svou smrtí na kříži a vzkříšením porazil peklo i smrt, a proto když žádáme v jeho jménu, můžeme mít smělost a plnou jistotu, že naše modlitba bude přijata a bude naplněna.
Modlím se, aby z našich modliteb odešla nevíra a špatné porozumění slov, která v ní používáme. Vždyť žádnou jinou cestu pro své životy nemáme, než tu Pánovu. Tak odstraňme vše špatné a choďme ve světle, tak jako On je ve světle, abychom s Ním mohli mít nerušené společenství a mohli tak užívat všech skvělých věcí, které nám On již zabezpečil svou smrtí na kříži a následujícím vzkříšením.
Přistupme tedy směle a ve víře k trůnu milosti, abychom mohli obdržet pomoc v čase své potřeby, amen! – Židům 4/16.
V Kristu b. Petr M. 

Izajáš 55:9 Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše.

Také si často plánujete a vykreslujete svoji budoucnost v závislosti na lidech ve vašem okolí? Je skvělé, když se vaše plány uskuteční, ale co když jsou závislé na někom, kdo vás náhle opustí? Může se stát, že váš svět se pak naprosto zhroutí.
Nejste jediní. Sami apoštolové chodili s Ježíšem, stáli u největších zázraků, sami je dělali a neustále uvažovali, jak s ním půjdou dál a ustanoví nové impérium. Vše se vystupňovalo, když chtěli vědět, kdo z nich bude v Božím království po jeho pravici a kdo po levici.
Ježíšova dobrá zpráva přinášela poselství o nebeském království, kterou učedníci chápali jen jako království pozemské. Principy duchovního království, které Ježíš kázal si však většinou vykládali po svém a nedokázali pochopit neomezenost v čase a prostoru.
I my máme různé představy o nebeském království, které jsou omezené v čase a prostoru. Bůh nás chce posunout na jinou úroveň, ale k tomu potřebuje, abychom ztratili svoje omezené představy.
Ježíšova smrt zdrtila učedníky především proto, že jejich plány ztratily význam, bez Ježíše jako nastupujícího krále na pozemský trůn. Nejenom, že zemřel ten, koho následovali, jejich učitel a přítel, ale zemřela také jejich budoucnost. Bez Něj ztratil jejich život smysl.
Ale i v nás musí mnohokrát umřít představa o tom, co a jak se má stát, aby mohl Bůh jednat svým způsobem. S Ježíšovou smrtí byly jejich představy pohřbeny, ale potom, co ho viděli, konečně pochopili hloubku a moc Jeho slov. Pochopili nový rozměr nebeského království.
Bára