Vraždění neviňátek
Pro právě narozené miminko není nic důležitějšího než zdravá a milující rodina. Vždy bylo a je Božím plánem, aby každé dítě bylo plodem pravé lásky, nikoli znásilnění nebo incestu, aby narození každého dítěte provázely láskyplné emoce, aby dítě bylo hýčkáno rodiči a mělo krásný domov.Dítě má potom pozitivní základ pro život.
Stejný plán má Bůh i pro nově narozené křesťany. Aby se narodili z moci evangelia o lásce Boží a aby vyrůstali ve zdravém duchovním prostředí, kde se káže a žije plné evangelium.
Když se pak Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, do Jeruzaléma přišli mágové od východu a říkali: „Kde je ten narozený židovský král? Viděli jsme totiž na východě jeho hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili.“ To když uslyšel král Herodes, velmi se rozrušil a celý Jeruzalém s ním. (Matouš 2:1-3)
Když se Ježíš Kristus narodí v Tobě, když přijde do tvého srdce, když mu doopravdy svěříš svůj život, tak se objeví lidé, které to rozruší, které to bude trápit, kteří se urazí, naštvou a budou smutní. Nemysli si, že všichni lidé kolem tebe uvítají Tvou novou radost, pocit opravdovosti, nový život, odpuštění, které jsi přijal, zkrátka ne každý bude nadšený tvou novou zkušeností a faktem je, že většina lidí, kteří Tě znají, budou velmi zklamaní. Jejich reakce Tě můžou zaskočit.
Král Herodes v tomto příběhu představuje satana, knížete temnoty, který byl dlouho pánem nad Tvým životem a nehodlá se smířit s žádným novým králem, který by měl svrhnout jeho vládu ve Tvém životě.
Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni. (Lukáš 12:51-53)
Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mně však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi. Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a 'nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina'. Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. (Matouš 10:32-38)
V těchto místech v Písmu se mluví o Tvých rodičích, spolupracovnících, spolužácích, manželovi, manželce, dětech a dalších blízkých lidech.
Svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. (Matouš 2:4)
V tomto verši vidíme, jak se Herodes dává dohromady s náboženskými vůdci. V mnoha státech se stalo, že vzniklo spojenectví mezi uznávanými povolenými náboženskými organizacemi a politickými vůdci (jako byl právě Herodes), které se pak postavili proti Ježíši Kristu a Jeho království. Herodes potřeboval z náboženských kruhů získat poznatky a podporu pro to, aby mohl najít a zničit nově narozeného Krále. Herodes se Krista bál. Bál se, že ho sesadí z trůnu. Náboženské instituce se bály reality, kterou Kristus přinesl a Písmem podloženého učení. Obávaly se, že „přijdou o členy a jejich organizaci to způsobí újmu“. Když se spojí politici a náboženští vůdcové, dojde k vraždění neviňátek.
Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ,A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.'" Tedy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." (Matouš 2:5-8)
Ve verši 8 řekl Herodes, že se také přijde poklonit nově narozenému Králi – lhal. Někteří lidé o sobě říkají, že jsou křesťané a jako Herodes tvrdí, že přichází uctít Krista. Ve skutečnosti však jsou to lháři, kteří náboženství zneužívají pro politický a ekonomický zisk. Někteří jsou členy tajných společností a bratrstev, kteří se snaží proniknout do křesťanských církví, aby je zničili a aby kazili Kristovo učení.
Ve verši 10 je psáno, že když mágové viděli hvězdu, velmi se zaradovali. Radost od Pána je jeden z hlavních znaků, které nese nově narozené dítě Boží. Jde o vnitřní rozechvění spasené duše, která pocítila sejmutí břemena viny a hříchu, když byla mocí Ducha svatého očištěna krví Ježíše. Tato radost je pro mnohé urážkou. Dokonce i pro mnohé takzvané starší křesťany a náboženské ztroskotance. Takové lidi může zneužít Herodův nebo Kainův duch a uhasit oheň, který hoří ve Tvém duchu.
Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu. (Matouš 2:11)
Když mágové vstoupili do domu, uviděli tam Ježíše. To je velké požehnání. Mnoho hledajících srdcí dnes chodí z církve do církve, z kostela do kostela a Ježíše ne a ne spatřit. Jediné, co vidí, jsou emblémy, mrtvé rituály a prázdné náboženské filozofie.
Mágové se klaněli Jemu (Ježíši) – tedy nikoli papežovi, knězi, pastorovi nebo mrtvým svatým a andělům. Jdi tedy v jejich stopách – oni viděli Jeho, uctívali Jeho a klaněli se Mu, Jemu dali své dary. Jemu a nikomu jinému naše dary ve skutečnosti nenáleží.
Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země. (Matouš 2:12)
Bůh varoval mágy před Herodovým pokrytectvím.
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil." (Matouš 2:13)
Boží anděl ve snu Josefa varoval a přikázal mu, aby malého Ježíše a jeho matku vzal a utekl s nimi do Egypta.
Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. (Matouš 2:16)
Jako mladý věřící, který uvěřil tepre nedávno, musíš vědět jednu důležitou věc. Tahle zlá událost se opakuje v historii stále znovu a znovu. Není to incident starý dva tisíce let. I dnes má Kristus mnoho nepřátel, kteří také plánují zabít „hned při narození“. A tento boj zuří ode dne betlémského narození až dodnes v každé vesnici, v každém městě i v každém státě. Zbraně jsou možná jiné, ale nezkrotná touha malého Ježíše (nově narozenou víru a nový život v Tobě) zabít, je stále silnější a silnější.
Když se Ježíš narodil, nebe se otevřelo a andělský sbor zpíval o narození Požehnaného. Pastýři pak viděli to, co neviděli náboženští vůdcové, a s radostí pak běželi a spatřili to požehnané dítě. Pak začali šířit zprávu o jeho narození, o tom, že nebe navštívilo zemi a přineslo jí vykoupení. To byla úplně jiná reakce, než ta, kterou jsme viděli v Herodově paláci a mezi náboženskými vůdci, kteří poskytli Herodovi informace, které potřeboval k nalezení a zabití narozeného Krále.
Modlím se, aby Bůh, který vedl Josefa, Marii a nového Krále do egyptského bezpečí, vedl všechny ty, kteří budou ochraňovat nově narozenou víru v Boha před těmi, kteří ji chtějí zničit. Proto píšu toto vyučování.
Pro malého Ježíše Bůh připravil Josefa a Marii. Pro Tebe Bůh připravil Tvého pastora. A jsi požehnaný, máš-li pastora, který je plný radosti ze spasení.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných. (Lukáš 17:1-2)
K nejhorším nepřátelům nového věřícího patří ti, kteří kdysi sami věřícími byli nebo kdysi chodili na křesťanská shromáždění nebo bývali členy křesťanské církve, ale z různých důvodů už nejsou. Já jim říkám „odlomené větve“.
"Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky. (Jan 15:1-8)
V této kapitole Ježíš mluvil o větvích, které nezůstávaly ve kmeni a proto je musel od viného kmene odlomit.
V roce 1993, krátce poté, kdy jsem začal sloužit tady v Čechách, jsem se postil a modlil v Dobříši. Pán Ježíš ke mě mluvil a řekl mi „oddělím tě od tohoto muže (ukázal mi konkrétního člověka) tak daleko, jako je nebe od pekla“. Byl jsem úplně v šoku, protože v té době patřil tento muž k mým největším pomocníkům. Bůh to zařídil způsobem naprosto podivuhodným. Pán totiž zná motiv každého člověka a pro přežití misionářské práce je velmi důležité, aby to byl sám Pán, kdo odřezává větve šířící rakovinu. Jako nový věřící se můžeš s takovou odlomenou větví potkat – jako Pavel na ostrově Malta.
Když jsme se zachránili, dověděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta. Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili hranici dříví a všechny nás k ní pozvali, protože začalo pršet a bylo zima. Když Pavel nasbíral náruč chrastí a přiložil na oheň, zakousla se mu do ruky zmije, která prchala před žárem. (Skutky 28:1-3)
Když Pavel sbíral zlámané větve na oheň (protože odlámané větve jsou pořád v plamenech – myslím tím oheň nesnášenlivosti, nenávisti, žárlivost, pomluv atd.), vyplazila se z těch větví zmije.
Před lety mi Pán ukázal ve vidění hromadu zlámaných větví v plamenech jako útočiště zmijí.
Když pak nový věřící přijde, aby se zahřál u ohně, ve kterém hoří ty zlámané větve, zmije v nich se zakousnou a pustí jed do těchto mladých věřících. Jako jed jim pak do žil vtékají náboženské klevety, kontroverze, které zahubí mladou víru a duchovní radost.
Tyto zlámané větve znají a vědí všechno o všech církvích, o všech pastorech... jsou to duchovní tuláci, kteří neznají žádný duchovní domov, a jen přenášejí lži z jedné skupiny do druhé. Nejhorší na nich je, že dokáží účinně projevit účast a soucit.
Od té doby, co chodil Ježíš po zemi, existovalo vždy napětí mezi nacionalismem (vlastenectvím) a náboženstvím. Přitom nejlepší přítel, kterého opravdový vlastenec může získat, je Ježíš Kristus. Když totiž národ činí pokání ze svých hříchů a přijme Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele, bude prosperovat a bude žít v míru. Když by byly základy každé společnosti položeny na učení Ježíše Krista a zákony řídící tuto společnost by byly zbožné a založené na pravdě, Bůh by požehnal každé takové společnosti. Bůh to ukázal už ve Starém zákoně na židovském národě.
Jako misionář a cizinec jsem se s tímto rozporem setkal mnohokrát. Někteří lidé raději půjdou za vlasteneckým ďáblem do pekla, než by cizího anděla následovali do nebe. To se děje v každém státě.
Ale pravda Ježíše Krista není pozemská, ale nebeská a my se k ní takto musíme stavět a takto ji musíme žít, pokud chceme sklízet její požehnání.
Přijměte Ducha Svatého a dál se radujte!
Váš v Kristu.
Pastor Festus
Pro právě narozené miminko není nic důležitějšího než zdravá a milující rodina. Vždy bylo a je Božím plánem, aby každé dítě bylo plodem pravé lásky, nikoli znásilnění nebo incestu, aby narození každého dítěte provázely láskyplné emoce, aby dítě bylo hýčkáno rodiči a mělo krásný domov.Dítě má potom pozitivní základ pro život.
Stejný plán má Bůh i pro nově narozené křesťany. Aby se narodili z moci evangelia o lásce Boží a aby vyrůstali ve zdravém duchovním prostředí, kde se káže a žije plné evangelium.
Když se pak Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, do Jeruzaléma přišli mágové od východu a říkali: „Kde je ten narozený židovský král? Viděli jsme totiž na východě jeho hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili.“ To když uslyšel král Herodes, velmi se rozrušil a celý Jeruzalém s ním. (Matouš 2:1-3)
Když se Ježíš Kristus narodí v Tobě, když přijde do tvého srdce, když mu doopravdy svěříš svůj život, tak se objeví lidé, které to rozruší, které to bude trápit, kteří se urazí, naštvou a budou smutní. Nemysli si, že všichni lidé kolem tebe uvítají Tvou novou radost, pocit opravdovosti, nový život, odpuštění, které jsi přijal, zkrátka ne každý bude nadšený tvou novou zkušeností a faktem je, že většina lidí, kteří Tě znají, budou velmi zklamaní. Jejich reakce Tě můžou zaskočit.
Král Herodes v tomto příběhu představuje satana, knížete temnoty, který byl dlouho pánem nad Tvým životem a nehodlá se smířit s žádným novým králem, který by měl svrhnout jeho vládu ve Tvém životě.
Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni. (Lukáš 12:51-53)
Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mně však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi. Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a 'nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina'. Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. (Matouš 10:32-38)
V těchto místech v Písmu se mluví o Tvých rodičích, spolupracovnících, spolužácích, manželovi, manželce, dětech a dalších blízkých lidech.
Svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. (Matouš 2:4)
V tomto verši vidíme, jak se Herodes dává dohromady s náboženskými vůdci. V mnoha státech se stalo, že vzniklo spojenectví mezi uznávanými povolenými náboženskými organizacemi a politickými vůdci (jako byl právě Herodes), které se pak postavili proti Ježíši Kristu a Jeho království. Herodes potřeboval z náboženských kruhů získat poznatky a podporu pro to, aby mohl najít a zničit nově narozeného Krále. Herodes se Krista bál. Bál se, že ho sesadí z trůnu. Náboženské instituce se bály reality, kterou Kristus přinesl a Písmem podloženého učení. Obávaly se, že „přijdou o členy a jejich organizaci to způsobí újmu“. Když se spojí politici a náboženští vůdcové, dojde k vraždění neviňátek.
Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ,A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.'" Tedy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." (Matouš 2:5-8)
Ve verši 8 řekl Herodes, že se také přijde poklonit nově narozenému Králi – lhal. Někteří lidé o sobě říkají, že jsou křesťané a jako Herodes tvrdí, že přichází uctít Krista. Ve skutečnosti však jsou to lháři, kteří náboženství zneužívají pro politický a ekonomický zisk. Někteří jsou členy tajných společností a bratrstev, kteří se snaží proniknout do křesťanských církví, aby je zničili a aby kazili Kristovo učení.
Ve verši 10 je psáno, že když mágové viděli hvězdu, velmi se zaradovali. Radost od Pána je jeden z hlavních znaků, které nese nově narozené dítě Boží. Jde o vnitřní rozechvění spasené duše, která pocítila sejmutí břemena viny a hříchu, když byla mocí Ducha svatého očištěna krví Ježíše. Tato radost je pro mnohé urážkou. Dokonce i pro mnohé takzvané starší křesťany a náboženské ztroskotance. Takové lidi může zneužít Herodův nebo Kainův duch a uhasit oheň, který hoří ve Tvém duchu.
Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu. (Matouš 2:11)
Když mágové vstoupili do domu, uviděli tam Ježíše. To je velké požehnání. Mnoho hledajících srdcí dnes chodí z církve do církve, z kostela do kostela a Ježíše ne a ne spatřit. Jediné, co vidí, jsou emblémy, mrtvé rituály a prázdné náboženské filozofie.
Mágové se klaněli Jemu (Ježíši) – tedy nikoli papežovi, knězi, pastorovi nebo mrtvým svatým a andělům. Jdi tedy v jejich stopách – oni viděli Jeho, uctívali Jeho a klaněli se Mu, Jemu dali své dary. Jemu a nikomu jinému naše dary ve skutečnosti nenáleží.
Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země. (Matouš 2:12)
Bůh varoval mágy před Herodovým pokrytectvím.
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil." (Matouš 2:13)
Boží anděl ve snu Josefa varoval a přikázal mu, aby malého Ježíše a jeho matku vzal a utekl s nimi do Egypta.
Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. (Matouš 2:16)
Jako mladý věřící, který uvěřil tepre nedávno, musíš vědět jednu důležitou věc. Tahle zlá událost se opakuje v historii stále znovu a znovu. Není to incident starý dva tisíce let. I dnes má Kristus mnoho nepřátel, kteří také plánují zabít „hned při narození“. A tento boj zuří ode dne betlémského narození až dodnes v každé vesnici, v každém městě i v každém státě. Zbraně jsou možná jiné, ale nezkrotná touha malého Ježíše (nově narozenou víru a nový život v Tobě) zabít, je stále silnější a silnější.
Když se Ježíš narodil, nebe se otevřelo a andělský sbor zpíval o narození Požehnaného. Pastýři pak viděli to, co neviděli náboženští vůdcové, a s radostí pak běželi a spatřili to požehnané dítě. Pak začali šířit zprávu o jeho narození, o tom, že nebe navštívilo zemi a přineslo jí vykoupení. To byla úplně jiná reakce, než ta, kterou jsme viděli v Herodově paláci a mezi náboženskými vůdci, kteří poskytli Herodovi informace, které potřeboval k nalezení a zabití narozeného Krále.
Modlím se, aby Bůh, který vedl Josefa, Marii a nového Krále do egyptského bezpečí, vedl všechny ty, kteří budou ochraňovat nově narozenou víru v Boha před těmi, kteří ji chtějí zničit. Proto píšu toto vyučování.
Pro malého Ježíše Bůh připravil Josefa a Marii. Pro Tebe Bůh připravil Tvého pastora. A jsi požehnaný, máš-li pastora, který je plný radosti ze spasení.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných. (Lukáš 17:1-2)
K nejhorším nepřátelům nového věřícího patří ti, kteří kdysi sami věřícími byli nebo kdysi chodili na křesťanská shromáždění nebo bývali členy křesťanské církve, ale z různých důvodů už nejsou. Já jim říkám „odlomené větve“.
"Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li při mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky. (Jan 15:1-8)
V této kapitole Ježíš mluvil o větvích, které nezůstávaly ve kmeni a proto je musel od viného kmene odlomit.
V roce 1993, krátce poté, kdy jsem začal sloužit tady v Čechách, jsem se postil a modlil v Dobříši. Pán Ježíš ke mě mluvil a řekl mi „oddělím tě od tohoto muže (ukázal mi konkrétního člověka) tak daleko, jako je nebe od pekla“. Byl jsem úplně v šoku, protože v té době patřil tento muž k mým největším pomocníkům. Bůh to zařídil způsobem naprosto podivuhodným. Pán totiž zná motiv každého člověka a pro přežití misionářské práce je velmi důležité, aby to byl sám Pán, kdo odřezává větve šířící rakovinu. Jako nový věřící se můžeš s takovou odlomenou větví potkat – jako Pavel na ostrově Malta.
Když jsme se zachránili, dověděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta. Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili hranici dříví a všechny nás k ní pozvali, protože začalo pršet a bylo zima. Když Pavel nasbíral náruč chrastí a přiložil na oheň, zakousla se mu do ruky zmije, která prchala před žárem. (Skutky 28:1-3)
Když Pavel sbíral zlámané větve na oheň (protože odlámané větve jsou pořád v plamenech – myslím tím oheň nesnášenlivosti, nenávisti, žárlivost, pomluv atd.), vyplazila se z těch větví zmije.
Před lety mi Pán ukázal ve vidění hromadu zlámaných větví v plamenech jako útočiště zmijí.
Když pak nový věřící přijde, aby se zahřál u ohně, ve kterém hoří ty zlámané větve, zmije v nich se zakousnou a pustí jed do těchto mladých věřících. Jako jed jim pak do žil vtékají náboženské klevety, kontroverze, které zahubí mladou víru a duchovní radost.
Tyto zlámané větve znají a vědí všechno o všech církvích, o všech pastorech... jsou to duchovní tuláci, kteří neznají žádný duchovní domov, a jen přenášejí lži z jedné skupiny do druhé. Nejhorší na nich je, že dokáží účinně projevit účast a soucit.
Od té doby, co chodil Ježíš po zemi, existovalo vždy napětí mezi nacionalismem (vlastenectvím) a náboženstvím. Přitom nejlepší přítel, kterého opravdový vlastenec může získat, je Ježíš Kristus. Když totiž národ činí pokání ze svých hříchů a přijme Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele, bude prosperovat a bude žít v míru. Když by byly základy každé společnosti položeny na učení Ježíše Krista a zákony řídící tuto společnost by byly zbožné a založené na pravdě, Bůh by požehnal každé takové společnosti. Bůh to ukázal už ve Starém zákoně na židovském národě.
Jako misionář a cizinec jsem se s tímto rozporem setkal mnohokrát. Někteří lidé raději půjdou za vlasteneckým ďáblem do pekla, než by cizího anděla následovali do nebe. To se děje v každém státě.
Ale pravda Ježíše Krista není pozemská, ale nebeská a my se k ní takto musíme stavět a takto ji musíme žít, pokud chceme sklízet její požehnání.
Přijměte Ducha Svatého a dál se radujte!
Váš v Kristu.
Pastor Festus